Rady a Tipy

Existuje mnoho způsobů, jak někoho vyprovokovat. Zlomyslným pousmáním či potřesením hlavy. Neustálým pronášením sarkastických poznámek či pochybováním o jeho schopnostech. Nápadným reptáním či zíváním během prezentace. A mohli bychom pokračovat…

Tak to jde dál, dokud oběť nějakým způsobem nezareaguje. To je přece záměrem provokace: přitáhnout pozornost. Vlastně jde jen o obratnou hru, kterou mimochodem často ovládají lépe děti než dospělí.

Když vás tedy někdo schválně provokuje, jednou z dobrých metod je klidně ho ignorovat, dokud ho to nepřestane bavit, protože se mu nedostává požadované pozornosti. Nebo můžete hrát tu hru s ním. V každém případě si musíte uvědomovat, o co jde; to je jediný způsob, jak zůstat nad věcí. A pohotové odpovědi se pak dostaví téměř automaticky.

Zachovejte si chladnou hlavu

Možná jste jedním z těch, kteří se dokážou jen pousmát, když se spolupracovnice s hraným soucitem zeptá, zda vaše kadeřnice neměla špatný den. Nebo vás takový útok na chvíli nechá beze slov. Ale když vás ten den podesáté přeruší svou zlomyslnou poznámkou nebo neustále okázale zívá, když mluvíte, můžete snadno se přestat ovládat. Když ale teď vybuchnete, tuhle hru jste prohráli – nezapomínejte proto, že to je přesně ta reakce, kterou chce vyvolat a vy byste ji za žádných okolností neměli připustit.

Když začnete brečet nebo nadávat, vaše protivnice se nevinně zeptá, co to do vás vjelo. A vy nakonec budete označena jako prchlivá či hysterická diva. Taková nepřiměřená reakce vám tedy nijak neposlouží.

Obranný postoj se nevyplácí

Máte spoustu práce, takže váš stůl vypadá, jako by na něj dopadla bomba. Váš šéf na to jedovatě poukáže - jako byste to nevěděla sama. Pokud se teď budete bránit, vaše reakce se stane základem další provokace: "Opravdu? Nezvládáte to?"

Jestliže někdo pochybuje o vašich schopnostech bez skutečného důvodu, nikdy se neobhajujte a nedávejte mu tím příležitost k dalšímu zpochybňování vašich dovedností: pokud to uděláte, provokatér vás bude mít na háčku a těžko se mu vymaníte. Než se nadějete, budete mít tuhle hru prohranou.

Využijte moment překvapení

Nejdůležitější je zachovat si důvtip. Jednoduše provokaci odrazte pádným odseknutím. Jako ta mladá žena, která zastavila auto na semaforech a nemohla ho znovu nastartovat. Řidič za ní na ni bez přestání troubil, až žena vystoupila, došla k jeho autu a nabídla mu: "Co kdybych to troubení vzala za vás, a vy mi zatím nastartoval auto?"

Dalším dobrým řešením je provokaci okamžitě odrazit: "Vím naprosto jistě, že ten výpočet je správně, ale jestli si nejste jistý, můžete si to znovu přepočítat."

A konečně můžete provokatérovi zkrátka dát za pravdu. "Máte pravdu, taky jsem si to říkala. Můj stůl by opravdu potřeboval pořádný úklid."

Když se vás někdo snaží naštvat neverbálně, například nevěřícným potřesením hlavy, jednejte, jako byste s ním souhlasili: "Ano, je tomu těžko uvěřit, že? To byla přesně moje prvotní reakce."

Jedna věc je jistá: čím neočekávanější bude vaše odpověď na provokaci, tím více protivníka znejistíte.

Obrázky: Getty Images